Historie
aneb
O nás - kde jsme se tu vzali a kudy jsme putovali
Jezdecký klub Stáj Malkovská Chlumec vznikl na přelomu zimy a jara 1997 jako občanské sdružení, zaměřené na jezdecký sport a chov koní. Ve statku povstalém z trosek a spáleniště jak Fénix z popela vzniklo několik boxů, v nichž tehdy přebýval pětiletý ryzák Kangaroo (A1/1Gamar – Gita), čtyřletý tmavý hnědák Sonet (Frühesch - Sopka) a stejně starý ryzák Sirius (Diktant Písecký – Silfa), tříletý hnědák Tulák (A1/1Grewot - Tulka) a černý hnědák Dick (Frühesch - Denisa) a dvouletý hnědák Duplikát (Grewot - Denisa).
Otázka názvu klubu byla vyřešena během jednoho večera (a jedné flašky), kdy se zakládající mančaft rozhodl postavit své stěhováními a vůbec nepřízní osudu zdecimované šéfce Bohunce Malkovské, mistryni České republiky ve skákání z r. 1989, pomník tvrdší žuly. Jezdecký klub nazvali jejím jménem.
(To jim totiž nedošlo, kolik komplikací je s tak dlouhým jménem čeká a že jeho zkratka je v jistých ohledech naprosto nevhodná a zavádějící. Zejména na internetu. )
Jednou z prvních otázek, které jsme mimo nezbytné formality museli vyřešit, bylo jednak kde vzít peníze na činnost a druhak jak levně přijít k nějakému vozítku schopnému přepravovat všechno, co koníci potřebují, včetně koníků samotných.
Stran financí jsme na několik let nalezli pochopení u vedení akciové společnosti Telč Nábytek. Jejich vstřícnost kombinovaná se sloučením úspor členů klubu nám později umožnila pořídit vpravdě relikvijní Avii, která kupodivu slouží dodnes, byť těch původních dílů je na ní spíš menšina.
A hurá na závody. Jak Bohunka Malkovská, tak Standa Kelbler měli své odježděno ještě v JK Budíškovice. Na tamním kolbišti si taky odbyli premiéru za Stáj Malkovská. Nesčetné další reprízy a v dalších letech pak už tradiční místa, kde se jezdci naší stáje utkávali s konkurencí nejen na parkúru, ale taky u stánků a případně i na tanečních parketech, se odehrávaly v Třebíči, Jihlavě, Telči, Třešti, Dešné, Jindřichově Hradci, Mažicích, Kamenici nad Lipou, Táboře, Humpolci, na Jemčině a... a určitě ještě někde jinde.
Rok po založení Stáje Helča Janků vymámila z rodičů předtermínově svoje věno a do základního stáda klubu přibyla – vlastně vrátila se skoro domů – ryzka Gerona (Alarm 103 - Gréta). Na důchod, na poklidné dožití v péči lidí, mezi kterými kdysi před –nácti lety přišla na svět. I začla svůj důchod tím, že pod Standou vyhrála prestižně obsazený „S“ parkúr na Jemčině. O dva roky později zvládla s hříbětem pod sebou výlet do Hradce Králové, kde si jen tak mimochodem při plnění mateřských povinností odbyla několikakolovou třídenní reprezentaci oblasti Vysočina v soutěži družstev na Mistrovství České republiky. Bohunka Malkovská s Kangarem si tamtéž kromě soutěže družstev zaskákali i v mistrovské soutěži žen.
A pak už se v oddíle střídali koně i lidi, procházela období lepší i horší, štěstí tu a tam přálo, tu a tam nepřálo, jako všude.
V roce 1999, dík pochopení pana ing. Cvrčka, který nám za tímto účelem propůjčil a každoročně koncem léta znovu propůjčuje část svých pozemků, se konaly první jezdecké závody v Chlumci. Soutěžilo se v parkúrovém skákání od stupně „ZM“ po „L“, jako doplňková soutěž se jely Americké štafety. V pozdějších ročnících pak byly zařazeny i soutěže pro poníky, jízdy zručnosti pro děti, atd.
Hodně velké sousto pro nás znamenala (a pořád ještě znamená) investice do kryté haly, byť z finančních i prostorových důvodů se jedná spíš o větší ocelokolnu, navíc dovybavenou a dostavovanou většinou z použitého materiálu. Ale pro zimní práci s koňmi je naprosto neocenitelná. Za podporu v této souvislosti děkujeme firmě PKD Dačice, která nám vyšla vstříc v maximální možné míře.
Přátelská spolupráce s jinými nedalekými stájemi se ve třech případech vyvinula do té míry, že se náš klub rozrostl o další pobočky čili detašovaná pracoviště, a to o manžele Smětákovy v Telči (včetně jejich koní tamtéž), o chov koní Krokovice, s.r.o, u Písečného nad Dyjí a o hospodářství Simandlových v Jiraticích. Hlavní sídlo a detašovaná pracoviště byla zastřešena trenérským úsilím Bohunky Malkovské a též nepravidelnými organizačně-managerskými poradami, intenzívně trvajícími někdy až do pozdních ranních hodin.
Přestože všechna detašovaná pracoviště již značně jezdecky i organizačně vyspěla, ba v případě Petry Smětákové se dokonce zcela přestěhovala pod jiný subjekt, vzpomínáme na společné akce rádi.